První pomoc při otravách
Mnoho látek v našem prostředí je pro zvířata potencinálně toxických. Nejsou to jen obecně známé jedy, ale také potraviny, domácí prostředky nebo léky pro člověka neškodné. Do kontaku s toxickou látkou se zvíře může dostat nejenom venku při procházce či úmyslným podáním otrávené návnady, ale také v běžné domácnosti. Dbejte na správné podávání léků (kam a kolik), přípravků proti parazitům apod., vždy si pozorně přečtěte příbalový leták nebo se poraďte se veterinářem, který vám léky doporučil či předepsal.
Co je pro psy a kočky jedovaté
U psů dejte pozor především na látky, které se mohou vyskytovat se v domácnosti:
čokoláda – obsahuje kofein a teobromin, které jsou ve větším množství pro psy toxické
kynuté těsto – otrava produkty anaerobního kvašení v žaludku,
zplesnivělé potraviny - toxiny plísní zkažených potravin
jed na slimáky
jed na krysy
fridex – láká psy sladkou chutí etylenglykolu
jedovaté kytky - např. rododendrony, konvalinky, zlatý déšť, difenbachie
hnojiva, barvy, laky, těžké kovy, a jiné chemikálie
antikoncepce a ostatní léky - dražé mají sladký povrch
U koček dochází k otravám především v těchto případech:
podáním nevhodného přípravku na hubení blech a klíšťat - přípravky pro psy obsahují permetrin, pyretrin, které jsou pro kočky toxické
léky obsahující paracetamol, acetaminophen - Paralen, Panadol jsou pro kočky vysoce toxické
jedovaté kytky - indoorové kočky mají potřebu okusovat rostliny, pokud nemají k dispozici trávu
Pokud víte, s čím zvíře přišlo do kontaktu, vemte s sebou na ošetření vzorek látky a případně obal s rozepsaným složením, pro veterinárního lékaře to může být velmi důležitá informace.
Příznaky otravy jsou velice různorodé, většinou nespecifické a odvíjí se od typu a množství toxické látky. Můžeme pozorovat malátnost, zvracení, průjem, apatii, nechutenství, záchvaty křečí, záškuby, poruchy koordinace, rozšíření či zúžení zornic, zvýšené slinění, dušnost, pro kumarinové jedy (jed na krysy) typické krvácení z tělních otvorů.
Do organismu se toxická látka může dostat třemi cestami :
pozřením
kontaktem
vdechnutím
V první fázi jed působí dráždivě v místě kontaktu, po vstřebání je distribuován krví do vnitřních orgánů (játra, ledviny, mozek, ...), které mohou být toxickým vlivem nevratně poškozeny. Přechodné období mezi vniknutím jedu a příznaky poškození vnitřních orgánů může trvat dny až týdny.
Smyslem první pomoci je odstranění dráždivých vlivů a především minimalizace resorbce toxické látky do organismu. Obecně platí jed co nejdříve inaktivovat, neutralizovat, odstranit.
První pomoc při pozření jedovaté látky
Je důležité co nejdříve vyvolat zvracení (ideálně ihned, případně do 1-2 hodin), čímž dojde k evakuaci toxického obsahu žaludku. V domácím prostředí může majitel použít peroxid vodíku ( max. 3%, 1 – 2 ml na kg hmotnosti zvířete), slanou vodu, hořčici rozpuštěnou ve vodě aplikovanou do tlamy zvířete třeba i násilím. Pokud se dávení nepovede vyvolat, je nutné co nejdříve vyhledat odbornou pomoc, kde budou zvířeti podány léky vyvolávající zvracení nebo bude proveden výplach žaludku.
Pro adsorbci reziduí toxické látky podáme zvířeti carbo adsorbens (tj. černé uhlí) v dávce 0,5 – 2g na kg, tzn. na 5kg psa 8 – 30 tablet. Dojde k navázání škodlivé látky a omezení resorbce do krevního řečiště.
Otrava čokoládou
Čokoláda a kakaový prášek obsahují alkaloidy – kofein a teobromin, které jsou ve větším množství pro psy toxické. Po příjmu jsou velmi rychle v organismu absorbovány a negativně ovlivňují činnost srdce, mozku a ledvin. První příznaky se projevují do 6 – 12 hodin. Neklid záhy vystřídá excitabilita, zvýšená dráždivost, dochází ke svalovým třesům a záškubům. Později dochází k poškození ledvin s projevy zvýšeného močení. Nejnebezpečnější je kakaový prášek, pak čokolády s vysokým podílem kakaa ( na vaření, hořké). Mléčná a bílá čokoláda jsou toxické nejméně. Smrtelná dávka kofeinu pro psa a kočku je 150mg na kg hmotnosti. Orientačně způsobí u 10 kg zvířete otravu 200g hořké čokolády, 500g mléčné.
Otrava jedem na hlodavce
Jedná se o kumarinové deriváty (př. warfarin), které působí antikoagulačně, blokují funkci vitamímu K a tím narušují kaskádu srážení krve a způsobují krvácení v organismu. Rozvoj intoxikace (za 5 – 15 dní po pozření) závisí na druhu jedu, dávce a četnosti příjmu. Příznaky jsou krvácení z tělních otvorů, bledost sliznic, krvácení do dutiny břišní a hrudní. Pravidla první pomoci platí stejná jako při požití jiných jedů. Jako specifické antidotum se pak podává vitamín K po dobu 5 týdnů.
První pomoc při inhalaci toxické látky
Zajistit dostatečný přívod čerstvého vzduchu, zabránit zbytečným pohybům zvířete, udržovat jej v klidu a co nejrychleji jej dopravit na veterinární pracoviště.
První pomoc při zasažení srsti a kůže
Zásadou je látku inaktivovat příslušným neutralizátorem a odstranit ji. Při omývání chránit oči. Při kontaktu s kapalinou důkladně a opakovaně omýt celé tělo mýdlem a následně velkým množstvím vody. Srst a kůži potřísněnou ve vodě nerozpustnými látkami, jako ropné produkty, barvy, laky, co nejrychleji očistit adekvátním rozpouštědlem (ředidlem) a slepené chlupy ostříhat. Poté celé tělo opláchnout velkým objemem vody. Kyseliny deaktivuje alkalické mýdlo či mazlavé mýdlo; zásady (alkálie) neutralizují slabé a zředěné kyseliny, př. 2 – 4% kys. octová (kuchyňský ocet v poměru 1:4, kys. citronová).
Srst kontaminovanou práškem nejprve důkladně vyčesat, poté důkladně opláchnout.
První pomoc při uštknutí - otrava zmijím jedem
Místo kousnutí se vyznačuje otokem a silnou bolestivostí okolní tkáně. V takovémto případě je první pomocí co nejdříve vyhledat odbornou pomoc. Ránu nechlaďte, nevysávejte ani nezaškrcujte, jed pak v místě uštknutí způsobí pod rankou rozsáhlé nekrózy. V organismu dochází brzy k poklesu tlaku krve, zvracení, ochrnutí, potíže s dechem. Někdy se mohou komplikace po uštknutí projevit i po 24 hodinách a až po několika dnech se mohou dostavit příznaky selhání ledvin jako následek poškození tkáně toxinem, důležité je tedy neustále monitorovat pacienta a nespoléhat na domácí péči.
Závěr
Při všech akutních stavech je důležité zachovat klidnou hlavu, zasáhnout včasně a efektivně a zajistit rychlý převoz zvířete k veterinárnímu lékaři. Pokud máme možnost, je vždy lepší během cesty telefonicky upozornit veterinární pracoviště na příjezd akutního pacienta, aby bylo vše připraveno pro pohotový zásah. Každý chovatel by měl mít stále při sobě telefonní kontakt na pracoviště poskytující nonstop veterinární služby. Platí, že vždy je lepší přijet 3x zbytečně, než jednou pozdě, proto při pochybnostech, zda zvíře potřebuje ošetřit či ne, využijeme alespoň telefonické konzultace.
Stejně důležitá je prevence a předcházení potencionálního nebezpečí. Důsledná výchova často odvrátí nejeden problém. Povaze svého psa bychom měli přizpůsobit chod domácnosti (např. odpadkové koše v dosahu mazlíčků, pokládání rodenticidů).
Autor článku: MVDr. Romana Koblovská © 2009 VETCENTRUM Duchek s.r.o.
