chovatelská stanice stafordšírských bulteriérů

Ne 30.5.2021

Dnes byl pro Emičkuvelkej den. Odpoledne jsme jeli poprvé na cvičák do Pesoparku v Uhříněvsi. Vyrazili jsme raději trochu s předstihem, protože jsme tam ještě nikdy nebyli, tak kdybysme bloudili, abysme nepřišli pozdě. A ještě, že jsme s tím počítali. Poslední autobusový spoj, který nás měl dovézt skoro až tam, nás zradil a nic jiného, vzhledem k tomu, že byla neděle, nejelo. Jako poslední záchranu jsme si zkusili zavolat Uber. Hned jak jsme našli nejbližšího řidiče, napsali jsme mu zprávu, zda nás odveze i s malým pejsek. A super, klaplo to Emča byla tak vykulená, protože autem jela všeho všudy asi třikrát, že úplně zapomněla, aby jí bylo špatněByla moc šikovná, seděla na zemi u mých nohou a ani se nehnula. Na cvičák jsme dorazili asi 10 minut před začátkem, takže jsme byli vzorní. Cvičitelka přišla chvíli po nás a zavedla nás na plac, kde jsme se nejprve všichni navzájem představili a řekli, jaká máme očekávání z výcviku. Někdo se chtěl zaměřit na zkoušky poslušnosti a obrany, někdo na canisterapii a tak. My s Emičkou jsme nahlásili, že nám stačí úplně obyčejná poslušnost na každodenní fungování. Žádné jiné vyšší ambice ani nemáme. Instruktorka si vše pečlivě zapisovala. Říkala, že to potřebuje vědět kvůli tomu, že když někdo má za cíl nějaké zkoušky, tak aby ho pořádně buzerovala, aby svého miláčka naučil například sedět přesně podle zkušebního řádu a ne jen tak hala bala a na bramboru, jak umí hlavně ti naši stafbulíčci

Celkem je nás ve skupince 5 a Emička je jediná fenečka. Společnost nám dělají dva pětiměsíční staffbulí bráškové z chovatelské stanice Rychlá rota - Áres a Amor, pak je tam čtyřměsíční jack russell teriér Joey a klučičí kvartet doplňuje maličký, ale jen věkem, sotva tříměsíční chlapeček rasy Australského honáckého psa Archie. Je to malej pohodovej plyšáček. Vůbec všichni kluci jsou super a Emička je mezi nima jak ryba ve vodě. Zatím ještě nebyl čas si se všemi pořádně pohrát, protože úvodní hodina byla seznamující hlavně pro nás páníčky. Ale už i tak se ukázalo, že náš Emánek bude rebel i tam Při výkladu instruktorky, všichni kluci v klidu polehávali nebo posedávali u svých páníčků, dokonce i malej Archie byl úplně v klidu. Ale Emánek neOna úplně nesnáší nudu a klídek, takže různě štěkala, kvičela, kvílela, skákala po mě a občas i vyla. No myslím, že si nás alespoň všichni pořádně zapamatovali Domu jsem musela Emču poponášet, měla toho plné zuby a ačkoli jsme dorazili už kolem 18.hodiny, tak jen s jednou přestávkou na čůrání, spala v kuse až do pondělního rána

So 29.5.2021

Dnes byla pro naše odchovánky zážitky nabitá sobota. Ale pěkně popořádku.

Jako první jsme dostali suprovou zprávu od Jany z Liberce, se svou šikulkou Růženkou(Droběna Růžena MRS) složila zkoušku BH-VT (zkoušku doprovodného psa), která se skládá se dvou částí z poslušnosti  a chování v dopravním ruchu. Holky jsou šikulky, na cvičák chodí často a pořád na sobě neuvěřitelně makají Ještě jednou holky moc gratulujeme, jedete bomby

A další skvělou zprávu jsme dostali od Anett, která se s Denynkou(Daenerys MRS) v Blešně u Hradce Králové zúčastnila závodů v dog pulleru, které byly současně Kvalifikační závody na MS. Holky si vedly skvěleV kategorii Midi Jumping se umístily na nádherném 2.místěAnett je prostě neuvěřitelná, nejenže má práce nad hlavu s malým Mikuldou, kterému se neskutečně věnuje, ale ještě si najde čas na trénování a ježdění po závodech s Denynkou. Ještě jednou moc gratulujeme.

Jsme na holky, jak na Janu s Růženkou, tak i na Anett s Denynkou moc pyšní a moc jim děkujeme

No a krásnou sobotu jsme měli i my s malou Emčou Jelikož nám nedávno dorazily průkazy původu pro vrh E a my jsme je malé Happyncedo Aše a bráškovi Edovido Rosic poslali poštou, zbývalo nám doručit tento důležitý dokument ještě bráškovi StaffýčkoviBydlí také v Praze, takže jsme se po obědě vydali s Emičkou za ním do Holešovic. Původně jsme to chtěli spojit s velkou procházkou v nedaleké Stromovce, ale bohužel nám počasí moc nepřálo. Takže jsme se nejprve sešli u Staffýčka doma, kde si sourozenci pořádně zařádili a po výborném domácím štrůdlu jsme šli k Vltavě na louku, aby se, dokud chvíli nepršelo, pipinky pořádně proběhli. Bylo to nádherně strávené sobotní odpoledne. Domů jsme dorazili kolem čtvrté hodiny a Emička se jen podloubala ve večeři, plácla s sebou na gauč a jen s jednou přestávkou na čůrání spala až do ránaPár fotek si můžete prohlédnout zde https://staffbul.rajce.idnes.cz/…ky/

Staffýček a Emča

Po 24.5.2021

Dnes námi přišel očekávaný balíček z Canis bull shop https://www.canis-bull.cz/ a jako vždy, vše je nádherné a perfektní. Ještě jednou moc děkujeme. Emička si samozřejmě na svůj dospěláčkej obojek musí počkat, musí ještě do něho dorůst, ale až to přijde, jsme připraveníAle už teď si bude užívat dlouhé stopovačky, kterou jsme jí pořídili. Sice má, ale v tomto období dešťů se ještě jedna navíc hodí

Ne 23.5.2021

Dnes byl nádherný den. Na oběd přijel Vojta s Alicí a s RangouškemJe to hodnej klučíček, moc se na něj vždycky těším a malá Emataky. Pokaždý se spolu tak krásně vyřádí, že oba padnou a jsou vyřízení. A Happynkasi alespoň od té malé rošťandy odpočine. Jen škoda, že celou jejich návštěvu lilo, kvůli tomu jsme se nemohli jít všichni společně projít, Tak snad to vyjde příště

So 22.5.2021

Dnes bylo venku po dlouhé době hezky, sice foukal docela studený vítr, ale nepršelo a krásně svítilo sluníčko. Tak jsme toho dneska využili a pořídili pár fotek.

Čt 20.1.2021

Dnes jsme konečně po šesti dnech, kdy byla malá nachlazená, šli na delší procházku. Nejdříve jsme vyvenčili Happynku , aby si také užila procházku bez malé rošťandy. A dobře jsme udělali. Happy si užila lítání za míčkem a po návratu domů spokojeně odpočívala. Pak jsme šli ven jen s malou EmouTentokrát jsme šli přes náš les na jiné venčící teritorium. A bylo to super, potkali jsme zase jiné, neznámé pejsky, takže proběhla opět nádherná socializace. Nejprve si Emička pohrála s frbulí holčičkou. Ačkoli to již byla dáma v letech, nedávno oslavila krásných 10, tak byla plná elánu a nádherně si s naší malou hrála a honila. A Emička byla taky nadšená. Chrochtající pejsky, mopsíky, brabantíky a francouzské buldočky, ona zbožňuje. Potom jsme si pohráli s klučíkem od Westíků a borderkoliákem. Po mohutném oblizování, honění a tulení museli kluci domů na večeři. Ale to nám vůbec nevadilo, protože z dálky už se k nám blížila paní s parson russell teriérkou, které byl necelý rok a její parťačkou, krásnou, červenou, pětiletou staffbulí slečnou. Paní na nás již z dálky volala, ať jí hlavně neutečeme, že se chce se štěňátkem pomazlit. Což my ani neměli v plánu. Takže se Emička seznámila jak s paní, tak i jejími čtyřnohými slečinkami. A byla to parádní jízda. Kdo zná stafbulí hrátky, tak jistě ví, o čem mluvím. No a netrvalo dlouho a připojil se k nám ještě osmiměsíční teenager německého ovčáka, krásnej jako komisař Rex. Toho jediného se Ema ze začátku trošku bála, protože byl na ni moc hrrr. Hned hodila záda a čekala. Klučíček to pochopil, že je ještě hodně malé miminko, takže se zklidnil, lehl si k ní a celou ji, od bradičky až po prdelku oblízal a pak už byl na ní něžnější. Za to ona ne, když viděla, že je to hodný, až moc hodný, kluk, tak toho pěkně využila a tahala a štípala ho všude, kde v rychlosti stihla. Zaběhali si spolu krásně, on udělal jeden skok a ona miliony trysko krůčků. Chudák, malej, velkej vůbec nestíhal. Byl se svými ještě neposlušnými tlapkami pěknej nemotora. No a nazpátek domů jsem už malou nesla, měla toho dost. Ale evidentně si v náručí odpočinula, dobila baterky a doma řádila jak černá ruka až do 23 hodin. To asi aby to nebylo Happynce líto, že se těch honících a hracích orgií nezúčastnila. Jen škoda, že jsem s sebou neměla foťák ani mobil, že bych ty hrátky naší prďolky nějak zvěčnila, no tak příště.

Ema: "všichni o mě říkají, že jsem nohatá a pořád zmačkaná jako sharpej, ale já si myslím, že si vymýšlí"

Happy a Ema

Út 18.5.2021

Léčení naší malé rošťandy pokračuje. Víkend jsme raději nikde necourali a chodili jen na krátké venčící procházky. Mnou naordinovaný klid sice nevyšelMalá, jak ne nevybouřená, když je bez procházek, je ještě divočejší než dřív. Takže doma cvičíme poslušnost, k noze, lehni, sedni a tak a také jsme poprvé vyzkoušeli doma vyrobený čmuchací kobereček. Kupodivu ho Ema ani necupovala, opravdu poctivě hledala nalámané piškoty. Tak to opravdu mile překvapila. Jen škoda těch procházek, protože ač hlásili na víkend celodenní déšť, tak to nakonec nebylo tak hrozné. No jo, tak si to užijeme, až bude malá v pořádku, to je teď to nejdůležitější.

Pá 14.5.2021

Dnes po návratu z práce na mě čekalo nemilé překvapení. Když mě přišla malá Ema přivítat, pšíkla a z nosánku jí vyletěly nechutně zelené nudle. Hned mi to bylo jasné, buď vlivem častého deště a brouzdání ve vysoké mokré trávě nastydla a nebo, což by byla horší varianta, chytla venku od nějakého pejska psincový kašel. Takže jsem na nic nečekala a hned vyrazila do lékárny, abychom začali s léčbou co nejdříve. Nakoupila jsem jitrocelový sirup, celaskon, echinaceu a také nasivin, kapky do nosu pro kojence. Všechno malá zbaštila v pohodě, dokonce si i nechala kápnout do frňáčku, ale nedělám si iluze, to bylo jen pro to, že nevěděla, co to je. Tipuju, že zítra už budeme bojovatMimo kapek do nosu, dáváme všechny medicíny preventivně i Happynce, aby to náhodou od Emči nechytla. Tak snad jsme to podchytili včas a obejdeme se bez veterináře a bez antibiotik. Zatím nekašle, takže to spíš vypadá jen na obyčejné nachlazení.

Ne 9.5.2021

Dneska byl další nádherný den a nejen co se týká počasí, které bylo opět úplně letní, 30 stupňůAle na oběd přijel náš Ondra a Vojta s Alicí a Rangouškem, takže jsme si to všichni užili. Rangoušek s Emčouzase řádili. Happčase raději uklidila na gauč a byla ráda, že si od malé může zase odpočinout

A kolem páté hodiny, kdy už bylo vedro pro naše miláčky snesitelnější, jsme vyrazili do lesa. Prošmejdili jsme ho křížem krážem, odpočinuli si na louce a nemohli jsme ani vynechat osvěžení v potoce a v rybníku. Byl to prostě povedenej víkend Pár fotek z procházky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii na rajčeti https://staffbul.rajce.idnes.cz/9.5.2021_-_prochazka_v_lese

A po návratu z lesa se holky nabaštily a nádherně, hlavně malá rošťanda Emča, odpadly

So 8.5.2021

Dnes byl nádherný den už od rána. Počasí jako vymalované. Takže jsme rychle vyvenčili malou Emičku, dali jí snídani a jen s Happčoujsme vyrazili na delší procházku. Vrátili jsme se krásně upajdané, takže jsme s klidným svědomím nechali Happynku doma a jen s Emou vyrazili za kamarádkou do nedalekých Modřan na návštěvu. Pěšky to není daleko, ale vzhledem k vedru a hlavně věku Emičky, jsme se svezli, také v rámci socializace, autobusem. Jízdu už Emča zvládá krásně. Hezky sedí sama na zemi, jen nástup absolvuje v náručí, přece jen ty schody jsou ještě moc vysoké. Už jí ani nemusím hladit a chválit. Sedí v klidu a důležitě pozoruje, co se kde šustne.

A návštěvu u kamarádky jsme si taky moc užili. Jeli jsme se totiž s Emičkou, stejně jako kdysi dávno s malým Rangouškem, podívat na zvířátka, které doma chovají. Hned mezi dveřmi nás uvítala dospělá stafbulička Mia a berňačka  Rozárka.

Myslela jsem, že se Ema bude Rozárky bát, přece jen je to kus psa. Ale kdepak. Malá je nebojsa, nezalekne se nikoho. Hned si chtěla s Rozárkou hrát a po pár jejich žužláních, kdy měla hubičku plnou Rozárčiných chlupů, se šla berňačka raději schovatTo s Miou si Ema pohrála nádherně. Mia je prostě skvělá, hodňoučká a hodně tolerantní holčička. Pak se Eminka taky vydováděla s Bářiným mladším synem a jeho kamarády. To byla ve svém živlu, přece jen v rodině menší děti, které by byly ještě ochotné se nechat dobrovolně žužlat a okusovat, nemáme.

A pak Bára ukázala Emče všechna zvířátka, která doma chová, dva papoušky, křečíky, obrovského šneka, aggami, činčily, pagekona a také jednoho kocoura, druhý bohužel nebyl doma, coural si někde venku.

Jen leguány s terárka Bára nevyndavala, protože u samečka hrozilo nepříjemné seknutí ocasem a to jsme nechtěli  riskovat. No byla to nádhera, jak pro Emu, tak i pro mě. A musím konstatovat, že Ema je pěkná nebojsa. Všechna zvířátka chtěla ochutnat, což jsme jí samozřejmě nedovolili. A s kocourem si chtěla hrát. Jelikož byl větší než ona, asi si trouba myslela, že je to pes, tak ho hned začala pobízet ke hře a okusovat. Což se mu samozřejmě nelíbilo, takže na ní pěkně ve stoje zaprskal a raději se uklidil na svůj vyvýšený pelíšek. No Emča byla pěkně vyvalená, prskající kočku ještě v životě neviděla.  A na dovršení jsme byli ještě s Emčou na zahradě, kde si mohla do sytosti hrabat v písku. Vždycky pracně vyhrabala obrovskou díru, písek měla samozřejmě úplně všude, a Lukášek jí to její veledílo vždy zaházel pískem zpátky. No čučela, říkala si, sakra, takové práce mi to dalo a díra pořád není vidět…..no makala jako blázen (ještě dva dny jsem jí pak lovila pískové ospalky). 

No a jelikož se odpoledne udělalo nádherné vedro, tak jsme šli na zpátek jen půl cesty a zbytek zase jeli autobuse, protože už byla fakt pěkně upajdaná a unavená. Bylo to nádherně strávený den, Báře moc děkujeme za pozvání. Doma potom malá padla a my šli zase s Happynkou ven sami. Všechny fotky ze suprově strávené soboty si můžete prohlédnout zde https://staffbul.rajce.idnes.cz/8.5.2021_-_navsteva_u_Bary/

Po 3.5.2021

Tak Emičcejsou dnes 3 měsíce. Za tu doby, co sourozenci z vrhu E odešli ke svým milujícím páníčkům, neskutečně vyrostla. Tedy hlavně nožičky a ocásek. Začíná s zklidňovat. Mě už vůbec nekouše a zařízení domácnosti ji také nechává chladnou. Občas ještě zkusí zabořit čumáček do hlíny u kytek a nebo sebrat z předsíně nějakou botu, ale stačí říct buď důrazně ne a nebo co to děláš a hned činnosti zanechá a jde si vzít sama nějakou hračku. Je to šikulka. Učíme různé povely. Zatím tedy zvládá jen sedni a lehni, a už vydrží pár vteřin povel stůj (nácvik do výstavního kruhu), ale časem se naučí další. Proběhlo i kontrolní vážení, které nám ukázalo, že naše hubeňoučká dlouhonohá žirafka váží 7,5 kg

Ne 2.5.2021

Dneska byla úžasná neděle. Na oběd přijel náš Ondra s Terezou a taky Vojta s Alicí a naším RangouškemMěli jsme doma nádherný šrumec. Malá Emčabyla z velkýho brášky úplně nadšená a Happysi to taky užila, konečně si mohla odpočinout od zoubků malé piraňky. A Rangoušek si to taky užil. Blbnul s malou snad dvě hodiny v kuse, honili se, okusovali a žužlali se. Pak jsme se byli všichni projít, miláčkové se nabaštili a odpadliVšechny fotky s Rangouškem si můžete prohlédnout zde https://staffbul.rajce.idnes.cz/2.5.2021_-_Rangousek_a_Ema/

čekání na večerní baštu

zasloužený odpočinek

a malá byla vypnutá celý večer

So 1.5.2021

Dnes za námi z Liberce příjela Terezka s naším odchovánkem Conorem(Conor McGregor MRS), bráškou našeho Ranga, kterého jsme pro jistotu nechali u Vojty, aby se kluci nepoprali. Z Conora vyrostl nádhernej staffbulíček, který dokonce i venku může chodit navolno mezi psy, samci

Z naší malé Emičky byl nadšenej jen do té doby, dokud se s ni jeho panička nepomazlila, to začal šíleně žárlit a na malou i občas zavrčel. A vrchol všeho bylo to, že si na zemi našel pískací hračku a Emča mu ji chtěla vyrvat z tlamy. To ohrnul pysky a mohutně zavrčel, až malá odcouvala pryč a už si ho vůbec nevšímala.

Ještě, že jsem, když jsme viděli, jak strašně Conor žárlí, zavřeli Happču do ložnice, to by asi nerozdýchala, kdyby slyšela Conora vrčet. Možná by chtěla Emičku zachraňovat, takhle proběhlo vše v klidu. Odpoledne jsme se šli všichni projít do našeho lesa a byla to paráda. Conor byl úplně vzornej a holky taky. Happynka si nosila svůj míček a Emča si krásně běhala sem a tam. Byla to příjemně strávená sobota. Pár fotek si můžete prohlédnout zde https://staffbul.rajce.idnes.cz/…or/

Navečer po odjezdu návštěvy naše malá padla, spala v kuse až do dvou do rána, pak jsme se došli ven jen rychle vyčůrat a vykakat a zase odpadla a spala až do 7 hodin, takže jsme se všichni nádherně vyspali.

St 28.4.2021

Po dlouhé době jsem si vzala na dnešní odpolední procházku foťák, abych taky Emičku vyfotila venku, při její každodenní socializaci.

Každý den potkáváme mraky pejsků. Na majitele vždy z dálky volám, jestli jejich pejskům nevadí štěňátko a když řeknou, že ne, že malou k nim můžeme pustit, pokaždé toho s radostí využijeme. Za celou tu dobu, co chodíme do nedalekého lesa a na louku, jsme potkali jen jednoho pejska, který na malou ohrnul pysky a ona hned pochopila, co má dělat. Lehla si na záda a čekala, co se bude dít. Protivný pejsek byl její chováním spokojený, jen ji očichal a v klidu odkráčel. Takže super. Jinak nám tady chodí samý hodní pejsci, kteří mají Emču moc rádi. Buď v klidu trpí její oblejzání a štípání a nebo si s ní hrajou a honí seA musím pochválit i Happynku, ta má svůj míček a je úplně v pohodě a je jí jedno s kým si malá hraje.

To je jen malá ukázka pejsků, se kterými se na dnešní procházce potkali a pohráli si. Každý den se setkáme s jinou partičkou Fotky z dnešní procházky si můžete prohlédnout zde https://staffbul.rajce.idnes.cz/28.4.2021_-_prochazka/

Út 27.4.2021

Dnes je to přesně 10 let, kdy se narodila naše největší jaderná inženýrka, vychovatelka všech našich odchovů, holčička, která nás vždycky svým chováním rozveselí, naše myslitelka, naše milovaná, věčné hladová a věčně tlusťoučká Lusynka(Laguna Staff Komas). Přejeme ji hlavně hodně zdravíčka a ať je pořád tak stejně svá jako doposud.

So 23.4.2021

Dnes dopoledne jsem  na dlouhou procházku vyrazila jen s HappynkouByla to paráda, obě jsme si to užily a Happy si krásně zaběhala za míčkem a nemusela ze sebe setřásat tu malou piraňku. Odpoledne jsme nechali doma mamču odpočívat a vyrazili jen s malou Emouna další socializační výlet. Kamarádi Radek s Věrou a jeji dcerou, taky Emou nás pozvali k nim do Kamenného přívozu na zahradu k dalším kamarádům Kristýnce a Martinovi. Takže jsme hned po obědě vyrazili na autobus. Samozřejmě s dostatečným předstihem, protože se Emča po cestě kochá tu lístečkem, tu pírkem, pak musí ochutnat každou spadlou šišku a také si dá vždycky za úkol pomazlit všechny lidi a pejsky, co jdou po chodníku. 

čekání na autobus

Jízdu naším autobusem zvládla v pohodě, aby také ne, jeli jsme jen k nemocnici, což trvá asi jen 10 minut. Horší to bylo příměstským autobusem, na který jsme museli přestoupit. Jelikož je ještě malá a nesmí chodit po schodech, nastupujeme do autobusu s ní v náručí. A to se nelíbilo panu řidiči, u kterého jsme si kupovali lístek. Hned na nás nevrle spustil, proč TEN PES není ve schránce. Tak jsem mu odsekla, protože v ní nevydrží a ačkoli je holčička malá, už se do žádné ani nevejde. Tak hned hartusil, že ať si nemyslím, že TO PSISKO bude na sedačce. Jasně, že nebude, vždyť ji učím, aby uměla v jakémkoli dopravním prostředku sedět nebo ležet sama na zemi. No, trošku to řidiče uklidnilo, ale stejně nás celou cestu do Jílového pozoroval ve zpětném zrcátku, jestli jsem neporušila jeho zákaz a můj slib a přece jen nevzala malou na klín nebo na sedačku. To se ví, že nevzala.

Jízda probíhala v pohodě jen do té doby, kdy jsme projížděli vesnicí, která místo normálně vedoucí silnice měla příšerné serpentýny. V kombinaci s protivným řidičem, který ty zatáčky řezal jako prase, se dalo čekat, že se stane to, co se stalo. Emička začala strašně slintat, což je předzvěst, že je jí z jízdy špatně, takže jsem pod ní dala starý ručník. A těsně před cílem naší cesty se malá, naštěstí přesně do něj, pozvracela. Což je velmi slušně řečeno. Prostě hodila neskutečnou šavli. Vůbec nevím, kde se v ní tolik žrádla vzalo, protože jedla naposledy ráno a to se jen trochu poňoumala v granulích. No bylo to o fous. Autobus zastavil na konečné, my čapli ručník, který s tím nádherným voňavým obsahem vážil snad pět kilo, a rychle jsme vystoupili. Bylo nám jasné, že na konečné půjde řidič zkontrolovat autobus, zda je hlavně po nás s TÍM PSISKEM, vše v pořádku. Na podlaze nebylo ani stopy po nějaké nehodě, ale smrad jsme si s sebou fakt odnést neuměli. Naštěstí v Jílovém na nás už čekala Věra a Ema v autě, takže jsme, po vyhození ručníku i s obsahem do koše,  upalovali od autobusu rychle pryč. V autě už bylo malé fajn a bylo vidět, že se jí ulevilo, že už nemusí jet tím příšerným autobusem. 

Po vystoupení z auta nás hned přivítal Radek a jejich stafbulka Bára a čivavák Fredy a také amstafka Enji, která patří Kristýnce a Martinovi. Emča je pohodářka, se všemi se přivítala, jak kdyby se rozloučili včera. Po občerstvení jsem Emičce dala místo cestovního vodítka oblíbenou stopovačku a vyrazili jsme všichni na procházku po nádherném okolí. Chvíli jsme šli vesnicí, což bylo pro naši malou taky super. Tolik štěkajících psů za plotem ještě neviděla. Samozřejmě, že se bála, takže jsme u každého plotu zůstali chvíli stát a čekali, až to Emča zpracuje a pak v klidu a za velkého povzbuzování pokračovali dál. Za chvíli jsme již došli na polní cestu, která se vinula podle železniční tratě, takže jsme cestou přivykali Emču i na projíždějící vlak. Po přejetí druhého to bylo už dobré, jen to jeho houkání a troubení nedělalo Emičce moc dobře, ale časem jí nebude vadit ani to.

Z polní cesty jsme po pár metrech zatočili do lesa. Byla to nádhera. Les byl krásný, udržovaný a nikde ani živáčka, takže si to psí holčičky i malej čivaví klučíček užívali.  Emička byla vzorná, krásně chodila na každé přivolání a dokonce se ani nebála napít se z potoka, který ještě nikdy neviděla a i se v něm procházela, jako kdyby máčení nožiček v ledové vodě, byla její každodenní činnost.

Je to naše malá šikulka. Po procházce jsme si na zahradě u kamarádů opekli buřty a protože byla malá už unavená, sedla jsem si s ní do trávy na bundu a ona, přitisknutá ke mě, krásně usnula. 

Ema a Ema

Nechali jsme ji trochu odpočinout a pak nás Věra s dcerou Emou odvezla autem až domů. Malá dostala dlabanec, který vítala radostným poštěkáváním, skočila šipku do klece, ve které vždy baští a zpucla celou misku. Aby taky ne, když měla v bříšku jen pár odměnek. Mezitím jsem šla vyvenčit Happynku, kterou jsem ještě musela budit a pak už jsme jen odpočívali a tulili se v obýváku na gauči. Byla to nádherná sobota. Ještě jednou moc děkujeme za pozvání, moc jsme si to užili. Pár fotek z výletu si můžete prohlédnout zdehttps://staffbul.rajce.idnes.cz/23.4.2021_-_Kamenny_privoz/

unavená po výletě

Pá 22.4.2021

Dnes jsem si mohla vzít Emičkudo práce, takže jsme vstali o něco dříve než obvykle, abychom hodně utahali Happynku, aby jí nebylo líto, že zůstává doma sama. Na autobus jsme vyšli taky dřív, protože se Emička po cestě kochá vším možným, tu poletujícím listem, tu válející se šiškou a samozřejmě musí cestou přivítat a obšťastnit všechny lidi, co jdou po chodníku. Takže z cesty, která obvykle i pomalou chůzí trvá 5 minut, je rázem půlhodinová procházkaAutobusem už Emička nedávno jela, když jsme jeli za bráškou Staffýčkem, takže jízda prvním autobusem proběhla v pohodě. Na obrovské křižovatce, která je nedaleko mojí práce, se Emička trochu bála, přece jen čtyři pruhy a obrovské kolony aut, autobusů a náklaďáků a do toho cinkající tramvaje, bylo pro cestovatelku začátečníka, jakým naše Emička je, už moc. Sice se klepala jako ratlíček, ocásek měla pod bříškem až k bradě, ale ustála to, je to holčička šikovná. Taky dostávala každou chvíli lososové sušenky jako odměnu

A v práci byla Emička úplně vzorná. Nic nekousala, jen tam popobíhala, hrála si s přinesenými hračkami a potom odpočívala na podložce a nebýt asi dvou loužiček, kdy jsme nestihli vyběhnout ven, bych ani nevěděla, že jí mám s sebou. O polední pauze jsme šli do nedalekého parku, ve kterém  můžou běhat pejsci navolno. Vyměnila jsem vodítko za stopovačku a nechala jí s novými kamarády vyběhat. Hrála si s klukama border kolie a dalmatinem, pak se k nám připojil klučíček welshcorgiho a bišonka a pak také dvě vořeší holčičky. A Emička byla skvělá, vůbec se nebála a krásně si s nima hrála. Pak už jen zbytek pracovní doby prospala a já mohla nerušeně pracovat. Prostě krásný pracovní den 

Út 20.4.2021

Ačkoli Emičce bude teprve zítra 11 týdnů a nemáme všechna tři očkování, chodíme poctivě mezi prověřené pejsky. Musíme jí pochválit, je to malá nebojsa. Už z dálky se vždy ptám, jestli dotyčnému pejskovi nevadí štěně a jestli je na prcky hodný a zatím jsme potkali samé vzorňáky. Chodíme každý den do našeho lesa, malá hned od baráku na stopovačce a Happy jen s míčkem v tlamičce, jako vždyDnes to byla opět paráda. V lese jsme narazili na skupinu lidí s pejsky a měli radost, že se můžou podílet na další socializaci naší malé potvůrky. Takže si zařádila s klučíkem argentýnské dogy, borderkou, dvěma ovčandama, francouzským buldočkem, bernskou salašnicí a dvěma voříšky. Bylo to úžasný. Malá lítala od jednoho k druhému a nevěděla, kterého dřív poňuchat a štípnout a oni zase lítali za ní a olizovali jí. Nejvíc se líbila chlapečkovi argentýny, jelikož byl sotva roční, byl z ní úplně v transu, pořád by jí lízal ouška a oňuňával jí až byla celá mokrá, chudinečka maláA nejlepší byla berňačka. Ta jediná se s pejsky nehonila, lehla si u cesty do trávy a pozorovala cvrkot. Vlítla k ní Emča, štípla jí s výskokem do boku, až jí v tlamičce zůstalo pár chlupů, které prskala z huby ven a chtěla si s berňačkou hrát. Ale tuhle klidnou dámu v letech to vůbec nerozhodilo. Na Emču svým hlubokým hlasem udělala: "BUF, BUF" a nebojsovi Emče se úplně podlomila kolena, hned hodila záda a začala berňačku zespodu olizovat na bradě a ta na ní jen v klidu čuměla, co to to malé pískle dělá Všichni se váleli smíchy. Když náš Emánek viděl, že se nic neděje, bleskurychle byla zase na nohách, štípla berňačku do ucha a zdrhla si hrát s ostatními.......je to komikNo řádila s touhle suprovou partičkou asi hodinu (já stála s Happynkou opodál a házela jí míček). Doma jsme si mysleli, že po večeři hned odpadne, ale kdepak, asi si tím pohybem dobila baterky a doma řádila snad ještě víc než obvykle. Jindy mi pomůže Happynka a převezme na sebe odpovědnost a nastaví svou kůži tomu malému kousacímu komandu, ale tentokrát jsem měla smůlu. Všechno jsem schytala jáJelikož, zatím co si malej Eman hrál s kamarády, lítala hodinu za míčkem, měla toho prostě dost. Zalezla pod peřinu a spala až do ránaŠkoda, že jsem s sebou neměla foťák, ale on by stejně nestíhal něco z toho řádění zvěčnit, byl to fofr. Tak jsme natočili jen pár videí na telefon

Po 19.4.2021

Emičkasice na gauč ještě nevyleze, ale my ji tam vysazujeme, takže občas už tam i krásně a hlavně déle spí

Ne 18.4.2021

Celou sobotu u nás pršelo, takže byly procházky častější a kratší, protože malá byla vždy mokrá až na kost a brzy jí byla zima. Ale dnes se konečně vyčasilo, takže jsme mohli vyrážet na špacíry do našeho nedalekého lesa. A byla to paráda. Dnes byla i nějaká dobrá konstalace hvězd nebo co. Jindy se nám všichni pejskaři vyhýbají, ale dnes, jako kdyby se všichni domluvili a byli velmi přátelští a nechali se své miláčky od naší Emči očichat a i si s každým mohla chvíli pohrát. Takže dnes se oňuchávala asi s deseti čivavama, pěti jorkšírama, honila s dvouma pudlama, dvouma německýma ovčákama, s několika jezevčíkama, s irským setrem a s nespočet oříškama. Jo a také si pohrála s jedním "brenekáčkem" - pejskem od Martina Říhy, z ch.s. Brenneke a byl to dvouletý pejsek z vrhu H. Všichni si krásně s naší malou pohráli a všichni na ní byli moc hodní a něžní. A i Happynka byla vzorná, vždy opodál aportovala míček a vůbec do socializace Emičky nazasahovalaAle největší atrakci, kterou Emička zažila bylo bezesporu setkání s fretkou, kterou její páníčci na kšírkách také vedli na procházku. Nejdřív na ní kulila oči, ale pak na ní začala štěkat a dorážet a chtěla si hrát. Fretka se jí nedříve trochu bála, ale pak se v klidu navzájem očichávali a vypadalo, že by si spolu i hráli. Ale já se bála, aby fretka Emičku nekousla, tak jsme pak raději odešli. Byla to nádherná neděle se super socializací naší malé Emči. Holčičky si to taky moc užily, doma se nabaštily  a pak jsem o nich několik hodin nevěděla

Jinak máme i zprávy od Alice a Vojty. Rangoušeksi užívá několikahodinové procházky, blbnutí a taky návštěvy malých kamarádů, no prostě má se úplně úžasněuž se moc těšíme, až ho uvidíme.

St 14.4.2021

Dnes je mi 10 týdnů, vážím 5,6 kg a jsem pěkně kousavá  a vzteklá rošťanda. No možná jsem se měla jmenovat Zlobilka a ne elfí víla, ale stejně mě všichni milujou. Aby ne, vpichy pro budoucí piercing se jim zahojí a nebo ho využijí na náušnice, vytrhané vlasy dorostou, košťata si koupí nová, stejně jako miliony rulí toaletního papíru, modřiny jim časem zmizí a ty okousané lišty a pár ponožek a triček stejně už nebyly moderní, chce to změnu, já to s nima myslím dobře. Retro už není v módě

 Stejně si vymýšlí, no že jsem andílek už od pohledu?

EMA

Elfin Fairy Emma Marshall´s Red Stars

Po 12.4.2021

Dnes byla naše malá Emičkana dalším očkování. Jelikož jsme byli objednaní na 18.hodinu, museli jsme vyrazit, i když počasí bylo příšerné. Byly jen 3 stupně, fučel severák a pěkně lilo a chvílemi poletoval i sníh. No něco šíleného. Malá hned před vchodem z baráku zabrzdila po kotníky v louži, začala plakat a že prostě nikam nepůjde. Takže jsem ji šoupla pod bundu a svižným krokem zamířila na veterinu. Máme to sice asi 5 minut chůze, ale v tomhle příšerném počasí se mi zdálo, že jdeme snad půl hodiny. Emča se klepala i pod bundou, protože přece jen měla hlavičku venku a celá jí zmokla. V čekárně jsem jí otřela šátkem, který jsem měla na krku a ona hned ožila a chtěla tam lítat jako zběsilá. Živost jí neopustila ani v ordinaci na stole, kde jí paní doktorka pečlivě prohlédla, zkontrolovala jí uši, tlamičku, zuby, očička, bříško a také ji poslechla srdíčko….vše máme v pořádku. A díky piškotové narkóze si malá pipinka ani nevšimla, že jí sestřička píchla injekci. Doma proběhlo další zkontrolování od Happynky…..se stejným výsledkem, vše v pořádkuA i když víme, že po očkování má být klidový režim, tak to nám dodržet vůbec nešlo. Venku jsme sice nelítali, ono by to ani vzhledem k počasí nešlo, ale za to doma byl Saigon.....bůh ví, co paní doktorka Emče píchla

Ne 11.4.2021

Dnes odpoledne jsme se s holkama konečně vydali do našeho nedalekého lesíka. Sice bylo všude plno lidí, ale nám to nevadilo, našli jsme si zastrčené cestičky, takže jsme skoro nikoho nepotkali. Jen, když jsme křížili nějakou hlavní cesty. Happča měla svůj oblíbený míček a Emička stopovačku, takže jsme si to všichni moc užili. Myslela jsem si, že se bude malá bát, ale vůbec, ona je neskutečná nebojsa. Všude se chová, jak kdyby tam byla odjakživaUčíme jí, aby neletěla ke každému člověku, to dá největší práci. Za lidmi jí to totiž táhne více než za kdejakým pejskem. Daleko jsme neušli, ale i tak jsme tak courali a posedávali 2 hodiny. Cestou obdivujeme šišky, klacíky, mech a taky honíme ptáčky, to nás móóóc bavíEmča je prostě expert. Bála jsem se, že si jí bude Happynka hlídat, ale opak byl pravdou. Hlídala si jen svůj míček a ta naše malá rošťanda jí byla ukradenáTak ono je to nakonec dobře, alespoň se malá může při procházkách seznamovat s jinými pejsky, aniž by to mamče vadilo Z procházky žádné fotky nemáme, protože máme plné ruce stopovačky a hlídání prďolky, aby někde něco nezbaštila nebo si nepřichytila kožíšek v ostružinní. Tak snad příště něco nafotímeNo každopádně malá se po procházce konečně s chutí a hodně nabaštila granulí (ani jsme je nemuseli ničím ochucovat, aby vůbec něco snědla), padla a spala, jen s jednou přestávkou na rychločůrání, až do rána

So 10.4.2021

Dnes bylo docela hezky, takže nám domluvená návštěva našeho brášky krásně vyšla. Hned po obědě jsme šli na kratší procházku i s mamčou, která se vyřádila s míčkem, takže po návratu příjemně unavená odpadla a my jsme mohli s klidným svědomím vyrazit na první socializační výpravu. Vyšli jsme raději půl hodiny před odjezdem autobusu, protože Emičkamusí vždy na procházkách všechno krásně prozkoumávat. Ale ani jsme nemuseli, štrádovala si to úplně ukázkově, dokonce i kolemjdoucí lidi moc nevítala. Do autobusu jsem jí vynesla v náručí, ale pak již seděla způsobně na zemi a pozorovala, co se bude dít. A úplně v pohodě. Ze začátku se trochu klepala, ale za chvíli to vypadalo, jako kdyby autobusem jezdila denněDo metra jsem jí opět nesla, protože po schodech ještě chodit nesmí. Na peróně byla v pohodě, jen, když se blížilo metro, chtěla utéct, ale za chvíli již to neřešila. Nástup do vagónu jsem jí ulehčila, protože vím, že štěňátka vždycky dlouze pozorují mezeru mezi nástupištěm a vagónem a delší otálení není moc času. V metru se zase trochu klepala, ale klekla jsem si k ní na zem a v tu ránu byla v klidu. Po výstupu nás ještě čekaly dvě zastávky tramvají a chvilička cesty pěšky a pak jsme již dorazili do cíle naší cesty. Bráška Staffýčekbydlí se svými páníčky v Holešovicích, nedaleko Stromovky. Chvíli jsme pobyli u nich doma, kde si sourozenci pohráli. No na to, že Emča byla na návštěvě, byla pěkně na brášku drzá. Kradla mu hračky a pořád by ho prala, potvůrka. Po krátkém posezení jsme všichni vyrazili do nedalekého malého parčíku, kde jsme nechali Staffýčka i Emču trochu vylítat. Po necelých dvou hodinách jsme se vydali na cestu domů. Staffýček měl síly na rozdávání, ten ještě domů nešel, ale Emičku ta strastiplná cesta docela zmohla, takže jsem jí na tramvaj už nesla. Ve všech dopravních prostředcích si odpočinula, takže poslední cestu domů od našeho autobusu zvládla už po svých. A doma to bylo poprvé, co na posezení zbašila celou misku granulí, hned odpadla a spala 6 hodin v kuseAby taky ne, pomazlilo ji milion lidí a ona je, cestou se seznámila s ročním mopsem Gustíkem a chvíli si s ním pohrála. Potom ji obdivoval a očichával nádherný roční francouzský budloček Hugo a cestou zpátky si stihla ještě pomazlit s havanským psíkem Kubíčkem. No zážitků měla až až a musím jí pochválit, celé cestování zvládla úplně na výbornou, je to naše šikulkaJeště jednou moc děkuju Markétě a Martinovi za pohoštění a za příjemně strávené sobotní odpoledne. A také moc děkujeme za krásné fotky a videa - vše si můžete prohlédnout na galerii na rajčeti https://staffbul.rajce.idnes.cz/…ma/

Pá 9.4.2021

Pomazlit a taky se nechat trochu okousat od té naší malé rošťandy dnes přišel Tomáš s Klárkou a Majdou. 

samozřejmě mazleníčko si užila i Happča

Čt 8.4.2021

Dnes je to přesně 5 let, co se nám narodil náš druhý vrh. Všem sedmi trpaslíčkům z vrhu B přejeme hlavně hodně zdraví, hodně dobrot, hodně společných zážitků se svými úžasnými páníčky a hlavně ještě hodně dlouhý a spokojený život. Páníčkům samozřejmě musíme poděkovat za skvělou péči a hlavně lásku, kterou těm našim vymazleným pipinkám dávají. Díky, jsme moc rádi, že zrovna Vy jste rozšířili naši psí rodinku(m: Happy-end Slade Czech, o: Goewin Arate-Alesaf)

St 7.4.2021

Dnes je našim nedávno narozeným červeným hvězdičkám z vrhu E 9 týdnů. Všichni jsou spokojení u svých báječných páníčků a všichni s nima doma cvičí a zkouší, co jim všechno jejich rodiny dovolí. Někteří klasicky zlobí s jídlem a někteří okusují co se dá,. Hlavně své milující páníčky, kteří jim to samozřejmě za chvíli stejně odpustí. Copak se někdo na ty sladké červené kuličky může dlouho zlobit? Kor, když spí, jsou úplně k sežráníPáníčky čeká ještě dlouhá cesta, než z malých divokých, kousavých a občas pěkně neposlušných miminek vychová úžasné, milující a skvělé stafbulíčky. Ale i tak je vidět, jak se všichni snaží a každý den jsou vidět neuvěřitelné pokroky.

MÁME PŘÍRŮSTEK

Po poradě s naším Vojtou a jeho přítelkyní, bylo rozhodnuto, že si vezmou našeho rošťáka Rangouška do střídavé péče a tím pádem u nás doma může zůstat nejmenší a nejzlobivější holčička z vrhu - malá Emička(Elfin Fairy Emma MRS). Vítej mezi nás, naše malá rošťando. Doufám, že si lumpárny odbydeš teď v miminkovském věku a v dospělosti budeš alespoň z půlky tak skvělá a dokonalá jako tvoje maminka, moje osudová láska Happy(Happy-end Slade Czech)

Dnes je to přesně 6 let, co se v naší malé chovatelské stanici narodil náš první vrh červených hvězdiček. Všem sourozencům vrhu Apřejeme hlavně hodně zdraví, hodně dobrůtek a hodně dalších společných let se svými milujícími páníčky. Moc Vám všem děkujeme za péči a lásku, kterou těm našim vymazleným pipinkám dáváte(m: Happy-end Slade Czech, o: Xanto Z Hambalek Bušín)

So 3.4.2021

Máme čerstvé zprávy z nových domovů našich pipinek. Krásně zvládli cesty a nakonec se poblinkal jen Staffýček, který to měl nejblíž (bydlí teď v Praze - Holešovicích)Malá Happynka to do Aše zvládla s jednou mezizastávkou na vyčůrání, ale jinak v autě spala a špatně jí vůbec nebylo. A i Eda, který má domov v Brně - Rosicích, to zvládl na jedničku a dokonce bez zastávky. Celou cestu krásně spinkal. Dle zpráv od páníčků se všichni doma zabydleli úplně suprově. Všichni se v nových domovech chovají tak, jak kdyby tam žili od narozeníSebevědomí jim opravdu nechybí. I první noc bez sourozenců a maminky proběhla v klidu, nikdo z nich vůbec neplakal. Za což jsme strašně rádi. To je vidět, že se jim nové rodiny hodně věnují a malé pipinky jsou tam moc spokojené. Moc Vám všem děkujeme za péči, kterou těm našim vymazleným červeným hvězdičkám dáváte

Pá 2.4.2021

Dnes byl pro nás další smutnej den. Dopoledne odjela Happynka(Eddie´s Happiness MRS). S Vlaďkou bude bydlet v Aši a budou si to spolu holky parádně užívat. Už teď se těším na fotky a zprávy, co spolu budou holky podnikat.

No a pár hodin po odjezdu Happynky odjel i Eda(Edward Charles MRS). Se svými páníčky Dominikem a Petrou rozšíří psí klaku v Brně - Rosicích.

Pelíšek a ohrádka nám osiřely a Emča(Elfin Fairy Emma MRS) maminka Happy celý den pofňukávaly. No mě taky nebylo nejlépe, ale u srdce mě hřeje, že jsme vybrali úžasné páníčky, kteří těm našim vymazleným červeným hvězdičkám budou dávat lásku, učit je novým věcem a prožívat s nima samá dobrodružství. Přejeme Vám pusinky dlouhý, krásný a spokojený život. Buďte hodní a poslušní a rozdávejte všem lidem kolem vás lásku

Čt 1.4.2021

Pro svou vyvolenou parťačku přijela Vlaďka a jelikož ve dvou se ti naše pipinky venčí lépe, nasadily jsme jim nové obojky a vyrazily s nima na trávu za barák. Bylo to super, prďolky už krásně štrádovali a moc si to užívali.

Od všech budoucích páníčků jsme dostali plno krásných dárečků a dobrůtek pro miláčky, za což jim moc a moc děkujeme. Ale musím vyzdvihnout jeden, který všechny převyšuje - deku, na které jsou vyobrazeni všichni naši miláčci - Gass, Lucy, happy, Bessy i Rangoušek. Je opravdu BOŽSKÁ  Ještě jednou díky moc Vlaďkoje překrásná. Úplně si mě dojala.